Pokud ano, tak si kupte na černém trhu nějakou zbraň, nebo nějakou najděte nebo si nechte dát od nějaké radikální skupiny a vyražte do Mexika, přesněji do hlavního města Mexico City, které byste měli mít v malíku od hraní GR: Advanced Warfighter.
Tam navštivte policejní stanici a čtníci Vám za zbraň dají nový XBox 360. Tímto způsobem se Mxická vláda snaží bojovat s násilím v ulicích hlavního města. Za první den policisté rozdali 17 XBoxů.
Jo a policie rozlišuje zbraně podle kalibru, tudíž za nějakou špuntovku dostanete akorát pár dolarů, takže si obstarejte něco pořádného, nejlépe RPG
:-)
Ještě před několika málo týdny málokdo věřil, že třetí PlayStation skutečně dodrží termín launche pro Evropu, který byl stanoven přesně na dnešek.
Úderem dnešní půlnoci se dokonce i u nás začala nová konzole prodávat a v tuto dobu už několik desítek či stovek uživatelů z české republiky v rukou třímá Sixaxis a hraje jednu z launchových her.
Konzole byla k dostání v pražském Sony Centru a je otázkou, zda-li bylo možné konzoli zakoupit i na jiných místech republiky. Cena bez koruny 17 tisíc mi příjde poněkud hodně přemrštěná a ti co nemusí mít konzoli doma hned v den launche tak během příštích měsíců výrazně ušetří. Určitě kolem Vánoc Sony příjde s nějakou slevou pod stromeček. Pro mě bude PlayStation 3 aktuální až se jeho cena přiblíží alespoň k deseti tisícům a bude k dispozici více než 5 her.
Je to tak, dnes byly zveřejněny oficiální ceny nového PlayStationu. Samotná konzole ve verzi s 60GB diskem bude stát 16.900 a k tomu by bylo si dobré koupit nějakou hru, aby byla PS3 k úžitku. Já bych si koupil Ressistance: Fall of Man a MotorStorm obě po 1699.
Takže na víkend připravte zabijačku Vašeho prasátka!
Závody WRC jsem sleduji již několik let, prožil jsem prostřednictvím televize světové triumfy Colina McRaee či Carlose Sainze. Za tu dobu jsem si vypěstoval k těmto závodům velmi úzké pouto, až mě zabolelo u srdce, když loni na sklonku roku ČT oznámila, že závody tento rok nebude vysílat, nevadí stále tady máme třeba Eurosport.
Na PC jsme se nikdy nedočkali oficiálního mistrovství, ale jen titulů se smyšlenými týmy s jedním či více opravdovými závodníky. Nejvíce mě svého času bavila hra Rally Championship 2000, která byla opravdu hardcore. Zde jste mohli jet jednu rychlostní zkoušku klidně i půl hodiny ostré jízdy.
Na PS2 je situace ovšem naprosto odlišná a najdeme zde oficiální hry téměř všech závodů a soutěží. Na sklonku roku 2005 vyšla pro PS2 pravděpodobně poslední hra s WRC v názvu. Ostatně loňskou sezónu celkem nemělo smysl zpracovávat, protože ve hře o titul byly pouze dva tovární týmy (Mitsubishi nepočítám).
Rally Evolved kromě aktuálních statistik roku 2005 přineslo i zajímavé featury, které k závodům jaksi patří a to neočekávané překážky na trati od odpadlých protivníků přes padající kameny či dřevo po přebíhání divoké zvěře přes cestu – kterou se mi však nepodařilo nikdy srazit a udělat si tak v týmovém stanu zvěřinové hody.
Hra obsahuje všchny tovární týmy roku 2005 včetně Škodovky a Romana Kresty ve Fordu, kterému tak můžete dopomoci ke světovému titulu. Samozřejmostí jsou všechny rally, které se v ročníku 05 jely. Můžete si také odemknout soukromé týmy, historické vozy v čele s Audi Quattro či Lancii Deltu, šestnáctistovky a WRC se zvýšeným výkonem – Extreme.
Graficky je hra nádherná, ovšem jen pokud jedete stovkou, jinak zjistíte, že některé textury jsou jakési rozplizlé a stromy jsou jen 2D modely. Ovšem při ostré jízdě vše vypadá nádherně a pochybuji, že někdo pojede RZ dvacítkou, aby hledal chyby v grafice.
Zvuky jsou cekem dobré a trošku se dokonce mění zvuk u každého vozu, což nebývá častým jevem. Dabing navigátora je doslova výborný, jako skutečný člověk se někdy splete či ztratí ve svém itineráři, za což byste jej někdy nejraději vykopli z auta v plné rychlosti.
Na tento titul se ještě určitě nějaký ten pátek na poličce nebude usazovat prach, jelikož jej budu stále protáčet v mechanice mého PS2. Tato hra toho totiž dokáže opravdu hodně nabídnout.
Pro fanoušky WRC jasná volba, sice pochybuji, že některý fanoušek by tenhle titul neměl doma, ale přesto.
Při dnešním procházení městem, jsem jen tak ze zvědavosti zavítal do bazaru a hned jsem uviděl tento titul. Zeptal jsem se nenápadně na cenu a bylo mi odpovězeno, klasickými odpověďmi, jakože je to nová hra, že v platinovkách jsou jen ty nejlepší hry apod. Řekl jsem tak kolik teda? 250. OK. Beru.
Athény zachráněny, bohyně Athéna leží Kratovi u nohou a Áres leží v krvi. Nevím co bych k této hře dodával, u mě je to jedna z nejlepších her co jsem kdy hrál a může se směle postavit po boku k Half-Lifu, Dukeovi, Command and Conqueru a dalším zásadním titulům.
Ve hře panuje dokonalá hratelnost a atmosféra dob dávno minulých, v takové podobě jakou jste ještě nikdy nezažili.
Jednu malou výtku co bych měl je trošku extrémní obtížnost předposlední úrovně s názvem „Path of Hádes“. Jinak zde není co vytknout.
Samotný závěrečný souboj s bossem je udělaný nejlíp jak mohl. Je rozdělen na několik částí, mezi nimiž jsou perfektní animace a „minihra“, ve které musíte zachránit svou rodinu před sebou samým.
10/10
Možná si říkáte, co sakra má znamenat ta kýčovitá hvězda u hodnocení? Tahle kýčovitá hvězda (kýčovité věci člověka vždy zaujmou) je takovou třešničkou na dortu hodnocení těch nejlepších her, které jsem kdy hrál.
Může se stát, že například hra s hodnocením deset hvězdu nedostane, a naopak hra s hodnocením sedm ji dostane. Tím jsem chtěl říci, že hvězda není závislá na hodnocení, ale na čistě subjektivním názoru na hru.
Dnes jsem pomalu a obezřetně procházel dalšími levely a skolil dalšího bosse v podobě opancéřovaného mega-psa. Narazil jsem dnes také na dvě perfektní zákysová místa. Tím prvním byla taková „podvodní anabáze“, kdy jsem musel přeplavat na druhou stranu, než mě smetla obrovská plošina a procedila mě skrz mříže. U tohoto problému jsem strávil asi tak půl hodinky, celou tu dobu mě to však bavilo – což si nedovedu vysvětlit.
Dalším zákysem bylo překonání sestavy trámů vysoko ve vzduchu, kolem kterých rotovalo několik ostnatých tyčí, které bylo nutno přeskakovat s perfektním načasováním, jinak jsem skončil na zemi – mrtvý.
Ano, dnes jsem trošku zvolnil tempo a hru si začal více užívat, ono také obtížnost trošičku stoupla zejména díky novým příšerám jako kyklopové s oboustrannýma sekerama, ohniví psi apod.
Namaxoval jsem také Artemidinu čepel, která je nyní dokonale připravena na závěrečný souboj se samotným Áresem.
Nyní se nacházím v úrovni nazvané: „The Cliffs of Madness“, která je již jedna z posledních „boost-lokací“ před závěrečným bossem.
Dnes jsem strávil hraním GoW pěkných pár hodin. Akce se mezitím pořádně rozjela, zejména díky tomu, že jsem obdržel nová kouzla a novou zbraň – Artemidinu čepel. Hned jsem ji „boostnul“ na druhý level a je s ní celkem sranda – zejména proti slabším „enemáčím“.
Ve hře jsem také o přádný kus postoupil a hratelnost je stále perfektní. Nacházím se v levelu „Challenge of Poseidon“. Myslím, že pokud mi dnešní tempo vydrží i zítra tak bude dokonáno.
Hru jsem teprve nakousnul a už to vypadá na jednu z nejlepších her co jsem kdy hrál. Dostal jsem se teprve na konec druého levelu a umím jen dvě kouzla + válečnou zuřivost, nebo jak se to jmenuje.
Na GoW je podle mě nejlepší celkový dojem z hry jako takové – hra na Vás skutečně působí svým charismatem. Zatím nejlepší moment hry jsem zažil na konci prvního levelu, kde na Vás čeká obrovská, ale opravdu obrovská Hydra, kterou jak se dá s úspěchem předpokládat je třeba pokořit. Samotný boj s ní je opravdu působivým zážitkem, který ve hrách člověk nenajde často.
Další obrovskou výhodou je to, že hrajete bez jediného loadingu, díky tomu nejste ničím rušeni od poklidného hraní. Stejně tak mě překvapuje celkem vyvážená obtížnost – ano jsem teprve na konci 2. levelu a určitě postupem času přituhne, ale i tak mám pocit, že tahle hra o frustraci z přehnaně obtížných částí rozhodně není.
Vynikající jsou také in-game videa, která jsou opravdu nádherně zpracována a jejich dabing je na špičkové úrovni. Zároveň se dá dialogům celkem slušně rozumět bez titulků což je u některých her poměrně problém.
Herní série typu Medal of Honor či Call of Duty nejsou populární jen na jejich mateřské platformě PC, ale také na konzolích PS2. Jak na PC tak na PS2 vyšlo nespočet dílů s těmito názvy. Já se dostal k první inkarnaci CoD na PS2 a to právě k Call of Duty: Finest Hour.
Já jakožto hráč PC her, jsem měl z počátku ohromné problémy s ovládáním a mířením. Holt DualShock není jako klávesnice + myš. Nicméně po několika hodinách hraní jsem si na ovládání celkem zvyknul a dále ve hře pokračoval jako ostřílený veterán z WWII.
Hra nás stejně jako na PC provede třemi kampaněmi a to za Rusko – Stalingrad, Anglii – Severní Afrika a Spojence – Francie.
První kampaň je ještě poměrně jednoduchá, ale zlom příjde se začátkem Spojenecké kampaně, kdy obtížnost hry pořádně stoupne a přiznám se, že jsem za spojence také snížil obtížnost hry na „dětinskou“ Easy. Ale nestydím se za to, jelikož CoD je mojí první hrou na PS2 a navíc je to ještě FPS.
Graficky se hra může celkem rovnat původnímu dílu na PC a zvuky jsou také dobré, zejména pokud disponujete solidní sestavou 5.1.
Hra je to poměrně dlouhá a mě zabrala nějakých 12 hodin solidního hraní.
První pokus o zaznamenání herního videa z PS2. Omluvte zhoršenou kvalitu a třepající se obraz. V jedné ruce jsem totiž držel DualShock a v druhé foťák. Proto také výkon na videu nestojí za nic.
Nevím proč, ale zdrojová kvalita je o mnohem lepší, než výsledná. Asi někde na YouTube dělám chybu.
Konzole PlayStation 2 je na trhu někdy (tuším) od roku 2000. Ovšem až letos (léta páně 2007) se dostala do mého pokoje, potažmo k mé televizi. Jako zapřisáhlý hráč PC her, jsem se dlouhou dobu vyhýbal jako čert kříži všemu konzolovému a samotné slovo konzole jsem skoro považoval za sprosté. Až nyní, v době, kdy PS2 pomalu začíná uvolňovat místo své sestřičce PS3 jsem se dokopal k tomu si ji pořídit a zjistit co na tom ten celý svět vidí. (PS2 se prodalo kolem 110 miliónů kusů).
Konzoli jsem vybalil z krabice a všech těch igelitů a zapojil do mé TV, která zdaleka není dokonalá o nějakém vysokém rozlišení se jí možná mohlo zdát v tom nejlepším snu. Ovšem pro PS2, není třeba nějaké nadupané plazmy 1080p. Po úspěšném zapojení jsem otevřel DVD mechaniku a vložil demo disk z OPS2 Magazínu, který jsem dostal zdarma ke Gothicu 3 (já věděl že jej nemám házet do koše). Vyzkoušel jsem několik demoverzí (WRC4, Cold Winter, Constantine, Ratchet and Clank 3…). Všechny mě kupodivu bavily, až na Cold Winter, kde si budu asi hodně dlouho zvykat na ovládání FPS na Dual Shocku. Nejvíce mě chytl Ratchet and Clank a už „checkuju“ inzeráty, jestli se jej někdo nechce zbavit. Dále jsem do konzole vložil další disk, tentokráte s plnou hrou Call of Duty: Finest Hour, a po cirka dvou hodinách mi pro mě z nepochopitelných důvodů přešlo ovládání do krve. Ještě jsem takhle na večer vyrazil do Tesca, kde jsem si koupil hru F1 05, ve které jsem zahájil sezónu v barvách týmu Toyota (nevím proč, ale byl mi nějak sympatický).
Dnes jsem byl v trafice doplnit zásoby tabáku a viděl jsem v regálu nové číslo OPS2, tak jsem si ho tedy za ty nekřesťanské peníze koupil. Je u něj celkem slušná dávka dem (Black, Okami, We Love Katamari, Tomb Raider Legend, OutRun, TOCA RaceDriver 3…)
Tohle je stručný popis mých prvních hodin strávených po boku PlayStationu 2. Později snad na ni začnou přibývat zařezy z dohraných her.
Dnes jsem si pořídil PlayStation 2 a dvě hry – Call of Duty: Finest Hour a F1 05. Musím říci, že jsem toho o PS2 za ty roky věděl už dost, ale ještě mě překvapil. Zklamáním, je pro mě, že paměťová karta nejde zasunout úplně, což trošku hyzdí jinak příjemný design celé konzole. Jen tak bokem, koupil jsem si stříbrnou verzi.
